Děláme to všichni. Uvidíme látku, o které se mluví úplně všude, tu, co vidíme v každé quiltařské skupině a na každém instagramovém feedu, a koupíme ji. Bez střihu. Bez plánu. Prostě tu látku musíme mít.
A co pak? Čekáme. Na inspiraci, samozřejmě. I když ta málokdy dorazí podle rozvrhu. Uplynou měsíce. Tu a tam tu látku vytáhneme, jen abychom se na ni podívali, pohladili ji, přiložili ji k ostatním látkám v zásobě a představili si, čím by se jednou mohla stát. Ale střihnout do ní? Ani náhodou. Je příliš dobrá na jen tak nějaký projekt. Čeká na něco, co si zaslouží. Na něco, co jsme si ještě nevymysleli.
Co to sakra děláme?! Použijme ty krásné kousky!
Myslím, že to prostě patří k hromadění látek (a říkám tomu tak schválně, protože buďme k sobě upřímné, o čem to vlastně je) – vždycky přijde další látka, kterou prostě musíme mít. A pak další. Přesně víte, jak to chodí, protože to děláte taky.
Před třemi lety, na svém úplně prvním QuiltConu v Atlantě, jsem potkala designérku E Bond. Zrovna vydala svou první kolekci látek s názvem Root. Milovala jsem úplně každý vzor, takže jsem si koupila balík půlmetrů celé řady. Když vyšla její další kolekce, koupila jsem i tu. Obě rovnou skončily na hromádce "moc dobré na to, abych je použila".
Minulý týden jsem si konečně řekla dost. Přihlásila jsem se do programu Block of the Month od GE Quilt Designs, pořádný mega blok, 32 palců, takový, ze kterého může být nástěnná dekorace, může se darovat na novorozeneckou jednotku nemocnice, nebo se poskládá dohromady s bloky ostatních do jedné obrovské komunitní přikrývky. Vytáhla jsem ten první balík od E Bond a střihla do něj.
Spadlo nebe? Nespadlo. Promluvil ke mně ten blok, jakmile jsem ho dodělala? Upřímně, ani moc ne. Ale teď ho miluju. A hlavně – už nejsem tak posedlá ohledně látky, kterou jsem milovala natolik, že jsem si ji koupila, ale nikdy jsem ji nepoužila.
A tady je ta věc, a proto o tom vlastně píšu, místo abych jen zveřejnila hezkou fotku nového vzoru. Jako majitelka obchodu s látkami musím vybírat látky, které si moji zákazníci skutečně budou chtít koupit, a to se ne vždy shoduje s tím, co se líbí mně osobně. A přesně to je případ i kolekce od E Bond, takže je v mém obchodě hned tak neuvidíte – i když nikdy neříkej nikdy! Zastaví mě to, že je neprodávám, abych si nekupovala další látky od E Bond a neschovávala si je na horší časy? Ani náhodou.
.png)
Tak tady je moje výzva pro vás. Jděte najít tu látku, kterou schováváte. Tu, které si příliš vážíte, než abyste do ní střihli, a použijte ji. Žádná švadlenská policiena vás nepřijde. Pošlete mi fotku toho, co právě tvoříte, moc ráda se podívám.
Karen